Druhý stavební podušek Ludgeřovice prochází přes Černý les protkaný cestami a údolími s potůčky na rozsáhlá pole nad Markvartovicemi. Zdejší složitý terén postavil konstruktéry před problém, který z rovinného Bohumíského podúseku neznali. Zde postavené sruby mají modernější tvary, ale vyznačují se také velkými odlišnostmi na rozdíl od později budovaných objektů. Až najeden objekt zde byly všechny sruby vybetonovány jako dvoupatrové, což umožnilo zmenšení půdorysu a tím se snížila možnost zásahu. Různorodost terénu si zde vynutila použití celého spektra zbraní určených pro pěchotní sruby. Najdeme zde objekty vyzbrojené těžkými kulomety, protitankovými kanóny ale i sruby vybavené minomety a dokonce jeden s otočnou kulometnou věží.

Největší raritou je přehození střílny dvojčete těžkých kulometů se střílnou protitankového kanónu vz. 36 u objektů MO - S 10, MO - S 12 a MO - S 13. V současnosti je to vysvětlováno jako snaha projektantů o vytočení protitankové střílny více do předpolí.

Konkurz na výstavbu vyhrála firma Ing. Josef Filip ,Praha XIX, která se zavázala vybudovat objekt za 200 dní bez víceprací.

Stavitel měl již od počátku s výstavbou problémy o čem svědčí i nízká pevnost betonu budovaných objektů. Firma nedokázala zajistit správný tvar zkušebních kostek, který byl podle zkušebního ústavu jednou z příčin nedostatečných výsledků zkoušek.

Po vyúčtování stavby vykázala firma ztrátu, kterou se snažila uplatnit u vojenské správy. První požadavek firmy ve výši 2 160 875 Kč podaný v únoru 1937 byl MNO zamítnut. Jako kompenzace byl firmě zadán 1.podušek „ Zbečník" na úseku „ Náchod". Majitel firmy, poté prohlásil že se zříká všech nároků z Ostravska. Přesto ještě na konci roku podal novou žádost na náhradu ve výši 3 794 155 Kč s tím, že k přijmutí další zakázky byl donucen okolnostmi ohrožujícími existenci firmy. V dubnu 1938 pak podal ještě další žádost o uhrazení škody ve výši 3 082 635 Kč s komentářem, že smlouva uzavřená při zadávání podúseku na Náchodsku se příčila dobrým mravům. Uváděl dále, že výstavbou pro vojenskou správu přišel o úspory za třicet let práce.

Část vyčíslené ztráty zdůvodňoval tím, že měl uzavřené smlouvy s povozníky Blablou a Kocourem na dopravu materiálu až na staveniště poté co budou provedeny cesty a vykáceny průseky. Podle smlouvy měly firmy dovážet metrák cementu za 1,50 Kč z Petřkovic, 1,80 Kč z Hrušová a za 1,20 Kč z Ludgeřovic. Průseky ale nebyly vykáceny, proto firma byla nucena zřídit úzkorozchodnou železnici o šíři 760 mm a délce 9,5 km. Trať spojovala objekt s petřkovickou silnicí. Provoz na ní zajišťovala parní lokomotiva. Zřízení dráhy stálo firmu 720 000 Kč. Podnikatel Blabla mezitím přišel do konkurzu a Ing, Filip byl nucen najmout jiné dopravce za vyšší ceny.