Po vyčištění stavebního místa byla po obvodu stanoviště vybudována tři metry vysoká prkenná ohrada zabraňující jakýkoliv pohled dovnitř. Uvnitř staveniště na přesně určených místech byl uskladněn materiál a vybudováno zázemí pro zaměstnance stavební firmy a vojenského stavebního dozoru.

Po dokončení přípravných prací se začalo se samotnou výstavbou. Kopáči vykopali výkop, na jehož dne se nejprve vyvrtala studna a osadil septik OMS, pak byla vybetonována základová deska. Po vytvrdnutí desky tesaři vybudovali bednění. Potom nastoupili betonáři. Od míchaček poháněných lokomobilou vozili dělníci betonovou směs na pracovní plošinu, odkud byla směs sypána na jednotlivá betonářská pracoviště. Objekt byl betonován nepřetržitě z důvodu vyloučení pracovní spáry, která by snižovala odolnost objektu.

Po důkladném vytvrdnutí betonu, odstranění bednění, dokončili zedníci příčky a montéři namontovali vnitřní instalace elektřiny, vzduchotechniky, vody a ostatního vnitřní vybavení.

Na staveništích panovaly přísné bezpečnostní opatření zabraňující vniknutí nepovolaným osobám. Všichni dělníci museli mít vystavené průkazy a procházeli kontrolou zda nic neodnáší nebo nepřináší.

Zaměstnance firma najímala v nejbližším okolí. Muselo se jednat o politicky spolehlivé lidí, kteří nebyli německé národnosti a ani organizováni v žádné fašistické nebo komunistické straně. Dohled nad stavbou držel vojenský stavební dozor(VSD) určovaný ŽSV II „Hlučín"z řad vojáků z povolání. VSD dohlížel na kvalitu prací, složení betonové směsi a na podmínky na staveništi. Veškeré zjištěné nedostatky byly postupovány přímo ŽSV, které je potom dáte posílalo ŘOPu.